Tato glosa se sice přímo netýká motorismu. Týká se byrokracie, která se navzdory programům politických stran a rétorice jejich představitelů nerušeně rozrůstá.
V roce 2007 jsem byl jedním ze zakládajících členů sdružení Občané za svobodnou a bezpečnou individuální dopravu, které možná znáte pod zkratkou OSBID. Založení sdružení spočívalo v tom, že se pět zakladatelů a několik příznivců sešlo v jedné restauraci na Vysočině, která byla pomyslným středobodem mezi jejich domovy. Během oběda se probralo všechno možné, pak zakladatelé sepsali návrh stanov, podepsali se na něj a výsledek poslali na Ministerstvo vnitra k registraci. Po procesu registrace, který se táhl několik týdnů (v názvu asi chyběla populární kombinace písmen „eko-„, „enviro-“ případně „cyklo-„) a po dvou telefonických urgencích dorazil návrh stanov opatřený razítkem ministerstva, do kterého bylo vepsáno IČO. Tím byl proces registrace zdárně ukončen. Nikdo nechtěl žádné peníze – a za co také. Tehdy jsme to považovali za neuvěřitelnou šikanu a dokonce jsme ani nechápali, proč si stát osobuje právo vykonávat tímto způsobem dohled nad jedním ze základních občanských práv, totiž sdružovat se za účelem dosažení společných cílů.
To jsme ještě nevěděli, jak se úředníkům podaří tento postup za pouhých 7 let „zdokonalit“.
Mezitím se vystřídalo několik vlád, z nichž se každá zaklínala efektivnější státní správou a snižováním administrativní zátěže. Odehrály se hned troje parlamentní volby, přičemž ani jedna z kandidujících politických stran skutečně neslibovala více úředníků, ještě nepřehlednější agendy, komplikované úřední procesy a vyšší správní poplatky. Takže by tu ani nic
takového nemělo být.
V platnost vstoupil nový občanský zákoník, o kterém zlí jazykové tvrdí, že vznikl jen proto, aby se určitá vlivná skupina právníků pracujících pro nejmenovanou trojici ministerstev zajistila na důchod. Sdružení se nyní nazývají spolky a autoři nového občanského zákoníku na ně také pomysleli. Domnívám se, že by motoristé měli vytvářet spolky. Čím víc jich bude a čím lépe budou spolupracovat, tím lépe pro nás. Kdybyste to hodlali zkusit, tak je zde postup, který po několika kolech snižování administrativní zátěže a byrokracie budete muset absolvovat.
– uspořádejte ustavující schůzi nebo dosáhněte dohody zakladatelů. Každopádně z tohoto aktu musí existovat zápis, který bude obsahovat nějaké náležitosti. Zápis z ustavující schůze obsahující všechny náležitosti se nám vešel na jednu stranu A4, což byl úspěch.
– na ustavující je dobré mít dopředu odsouhlasený návrh stanov tak, aby jej zakladatelé mohli podepsat, v některých případech totiž rejstříkové soudy odmítají zapsat spolky, které nedodají návrh stanov podepsaných zakladateli.
– pověřený člen spolku (vyberte někoho s pevnými nervy) musí naklepat do webové příslušné aplikace na stránkách portálu veřejné správy návrh na registraci. Občas to hlásí chybu, ale toho si nevšímejte; není to registr vozidel a i přes chybová hlášení to dál funguje. Pokud byste tápali v přesném významu pojmů navrhovatel, zástupce a statutární zástupce, prostudujte si to přímo v zákoně, protože texty na webu MVČR jsou chaotické. Když se s vyplňováním zdárně dostanete do konce, což bude zhruba pár hodin od okamžiku, kdy jste s tím začali, vytiskněte to do PDF, PDF vytiskněte na papír a papír dopravte na místně příslušný resjtříkový soud. Ale ne hned, ještě si budete muset sehnat pár maličkostí.
– je třeba doložit, že máte sídlo. Nepochopili jsme, k čemu je v době sociálních sítí zapotřebí, aby spolek měl sídlo, protože realizovat právo na sdružování lze velmi dobře i bez sídla. Pokud máte například podnajatou kancelář v domě, který má někdo další pronajatý od jeho vlastníka, musíte sehnat souhlas tohoto vlastníka a výpis z katastru nemovitostí, že mu to sídlo skutečně patří.
– se všemi dosud vyjmenovanými dokumenty (je jich pět) se můžete vydat osobně k soudu, jako to udělala naše spolupracovnice Jana. Odtud jí vyhodila jakási úřednice, že tam cosi chybí a že má zaplatit poplatek, jehož výši ovšem nezná.
– abych nezapomněl, všechny dokumenty je vždy třeba dodat v originálu nebo ověřené kopii. Co kdyby ty kopie byly nějak zfalšované nebo pozměněné? Zde přidávám zadarmo tip v hodnotě 120 Kč. Ověření jedné strany dokumentu na poště stojí 30 Kč. Až budete sepisovat ty stanovy, napište je celé na jednu stranu malým písmem tak, aby vypadaly jako smlouva na hrnce z předváděcí akce pro seniory. My je k naší škodě chtěli mít čitelné a roztáhli je na pět stran.
– komická vložka: Úřednice nejmenovaného magistrátu při požadavku na provedení ověřených kopií trvala na tom, že si máme donést kopie dokumentů vlastní a ona na ně pouze dá úřední razítko, že je ověřila. Asi se na radnici snažili ušetřit, protože když deset let nebudou kopírovat, mohou pak postavit tři centimetry cyklostezky nebo něco podobně hodnotného. Když jsme vlastní kopie přinesli, ani se na ně nepodívala a „ověřila“ je. Pokud tedy chcete něco zfalšovat nebo pozměnit, tak… to nikdy nedělejte, protože je to trestný čin.
– nakonec zjistíte, že úplně nejsnazší je naskenovat všechny dokumenty a poslat je k soudu datovou schránkou. Tím se z toho stane podání a soud na to musí reagovat a napsat, co v návrhu na registraci přesně chybí, a stanovit lhůtu na doplnění chybějících podkladů. Tím se odpojíte od mouder nějaké protivné baby na vrátnici a komunikace nabere určitý směr.
– abych opět nezapomněl, prachy. Nově je také nutné zaplatit úřední poplatek 1 000 Kč. Úředníci s tím mají přece hrozně práce a nebudou to pro vás dělat za vaše daně zadarmo.
– když do 30 dnů od podání návrhu nic nepřijde, stává se výsledek vašeho úsilí spolkem. Když přijde rozhodnutí o registraci, stává se jím také.
– ještě jedna věc – stanovy musejí být podle zákona uloženy v sídle spolku. Neptejte se proč.
Administrativně zdatné osoby to zvládnou provést za 6 týdnů, jako my.
Zcela mi uniklo, jakou přidanou hodnotu přináší tato registrační procedura oproti té z roku 2007 a zda tato agenda obsahuje něco, co vám nebo mně přinese více bohatství, svobody, bezpečí, jistoty nebo čehokoli.
Počkat… vlastně ano. Pokud nebudete mít tak pevné nervy jako naši spolupracovníci Jana a Ondřej, najdete si možná firmu, která to za vás udělá. Možná to bude podnikatelský záměr nějakého úředníka nebo spoluautora nového kodexu.
Jak vidíte, všechno se to báječně zjednodušilo a je to nyní naprosto administrativně optimální, ovšem nikoli pro občana. Z hlediska úředníka je to naprosto dokonalé: máme nové agendy, máme více práce, potřebujeme více kolegů, více kanceláří, více počítačů, více kopírek a více všeho. A abychom nezapomněli, potřebujeme zvyšovat vaše daně.
Chápali jsme to jako zatěžkávací zkoušku. Když zvládneme tohle, zvládneme už úplně všechno.
V úctě
Petr Jaroš
místopředseda spolku Mobilita 2014, nyní již úspěšně registrovaného.