Vážení přátelé a příznivci,
dovolili bychom si popřát Vám hodně zdraví, štěstí a bezpečně ujetých kilometrů v nadcházejícím roce 2019.
V minulém roce jsmě měli možnost setkat se s pár lokálními politiky (což bylo spojeno s komunálními volbami), zástupci motoristických médií, řidičských spolků a profesních organizací anebo prostě s jednotlivci, kterým nejsou podmínky, za kterých se individuálně dopravují, lhostejné. Paradoxně nejvíce podnětů jsme si odnesli od poslední jmenované kategorie.
Také jsme se dozvěděli, že Pražanům padají na hlavu mosty, stát a jeho organizace nezvládli rekonstrukci dálnice D1 a obce nalezly totální zalíbení v kamerových systémech měřících rychlost a uchovávajících informace o vozidlech po neznámo jak dlouhou dobu. Je to první stupeň k zavedení městského mýta.
Také o tom, že Evropská unie činí různé kroky směřující k tomu, aby automobilky učinily pohyb každého jednoho vozidla vysledovatelný v reálném čase, což umožní instalaci automatických omezovačů rychlosti nebo umožní vozidlo zastavit na dálku, pokud nějaký policista nebo úředník bude mít více nebo méně podložený dojem, že by zastavit mělo. EU by také ráda umístila do vozidel zařízení, které umožní v reálném čase vyhodnocovat, kolik vozidlo spotřebovalo paliva, což je technický předpoklad k vyměřování uhlíkové daně z ujetého kilometru.
Všichni, se kterými jsme měli možnost mluvit, byli toho názoru, že nás, příznivce svobodné individální automobilové dopravy, nečeká nic dobrého. Také poměrně často zaznívalo, že „lidi“ už toho mají dost.
Tak proč „lidi“ něco nedělají?
Jakkoli byli všichni zdatní v analýze současné situace poměrně přesní, nikdo neměl po ruce žádné řešení, jak tohle řádění zelených a úřednických maniaků zastavit.
Problém je zhruba ten, že ve veřejném prostoru operují subjekty čítající od pár desítek hlav (jako ten náš) až po tisíce hlav (typicky profesní spolky a politické strany) a nemají velký zájem, chuť ani čas hledat nějaký společný program. Mají nějaké svoje agendy, omezené zdroje (to dobře známe) nebo prostě nevidí programový průnik, a vycházejí z předpokladu, že nějak bylo a nějak bude.
V roce 2019 bychom rádi přispěli k tomu, aby se tato scéna sjednotila. I kdyby jen v malém rozsahu a i za cenu fúze s jinými subjekty. Nesmíme už dál drobit síly. Pokud vy sami vidíte cestu, jak k něčemu takovému přispět, ozvěte se nám.
S pozdravy
Jan Prokeš, předseda
Petr Jaroš, místopředseda